Kdy začít s kreslením a kdy dát dítěti první omalovánku

Kdy dítě začíná kreslit?

První čmáranice přicházejí obvykle mezi 15. a 18. měsícem. Americké centrum CDC řadí „čmárá“ mezi dovednosti osmnáctiměsíčních dětí a milníky nastavuje tak, aby je v tom věku zvládlo aspoň 75 % dětí. Škála Peabody, se kterou pracují dětští terapeuti, uvádí spontánní čmárání mezi 15. a 17. měsícem. Před tím dítě pastelku spíš zkoumá: bouchá s ní, přendává ji z ruky do ruky a zkouší, jak chutná.

Dál kresba prochází podobnými stupni u dětí na celém světě:

• Čmárání (od 1 do 2 let): pohyb celou paží, radost z toho, že po ruce zůstává stopa.
• Řízené čmárání (2–3 roky): čáry, kola, klubíčka. Dítě začíná obrázky pojmenovávat, často až potom, co je nakreslí.
• Hlavonožec (kolem 3 let): kolo s nohama, někdy s rukama vyrůstajícíma z hlavy. Studie 183 dětí ze sedmi různých kultur potvrdila, že tahle postavička se objevuje u dětí všude (Gernhardt a kol., 2015).
• Postava a první scéna (4–6 let): ve čtyřech letech má postava podle CDC aspoň tři části těla, v pěti přibývají detaily, domeček, slunce, zem.

Proč je hlavonožec tak univerzální, se pořád zkoumá. Rodiče ale mohou klidně spát: ve třech letech je to přesně ta postava, kterou máte na lednici čekat.

Napodobit, nebo obkreslit? Rozdíl, který mate rodiče

Tabulky vývoje často píšou „nakreslí kruh ve 3 letech“ a jiné „ve 3,5“. Někdy je za tím jen jiné slovo:

• Napodobit znamená, že dítě vidí, jak tvar kreslíte, a hned ho zopakuje.
• Obkreslit znamená, že má před sebou jen hotový obrázek.

Napodobení přichází o několik měsíců dřív. Když chcete doma vyzkoušet, co dítě umí, nakreslete tvar na kartičku mimo jeho dohled a teprve pak mu ji ukažte.

Zdroje se v přesném věku liší až o rok. Americká pediatrická akademie uvádí čtverec už mezi 3. a 4. rokem, klinické tabulky Stanfordovy univerzity až ve 4 letech. Jedny počítají s tím, co zvládne polovina dětí, jiné se třemi čtvrtinami. Berte proto věk jako rozmezí, ne jako termín.

Čím začít: bločky, křída, nebo tlustá pastelka?

Většina rodičů kupuje batoleti „jumbo“ pastelky, protože se dobře drží. Výzkum ukazuje něco trochu jiného.

Kratší nástroj vede k vyspělejšímu úchopu. Kanadská studie 51 dvouletých dětí porovnala fix, pastelku a krátký kousek voskovky. S kouskem voskovky držely děti nástroj vyspěleji, tedy víc prsty a méně pěstí (Yakimishyn a Magill-Evans, 2002).

Tlustá tužka úchop nezlepší. U 60 dětí ve věku 3–5 let vedly silnější nástroje k méně vyspělému úchopu, a to už od běžné tloušťky tužky nahoru. Přesnost kreslení se přitom nezměnila (Burton a Dancisak, 2000).

Tlusté pastelky tedy nejsou chyba. Nelámou se a malá ruka je udrží. Jen to není nástroj, který by úchop „trénoval“.

Pro první rok kreslení se hodí:

• bločkové nebo „kamínkové“ voskovky do dlaně,
• silná křída na chodník nebo na tabuli,
• prstové barvy a tlustý štětec,
• velký arch balicího papíru přilepený lepicí páskou ke stolu nebo na zeď, aby neujížděl.

Proč kreslit na tabuli nebo stojanu?

Čeští speciální pedagogové doporučují postupovat „od svislých ploch k vodorovným, od větších formátů k menším“. Vestoje u tabule kreslí dítě celou paží, tedy tak, jak to jeho tělo v tomhle věku stejně chce.

Data jsou tu skromnější, než by se z častého doporučování zdálo. Ve zmíněné studii s dvouletými dětmi vedla svislá plocha k vyspělejšímu úchopu, ale jen s kouskem voskovky, s fixem a pastelkou ne (Yakimishyn a Magill-Evans, 2002). Studii, která by prokázala, že kreslení na stojanu zlepší pozdější psaní, jsem nenašla.

Svislou plochu přesto doporučuji. Důvod je praktický: dítě u tabule vydrží déle, kreslí větší tahy a papír mu neujíždí. Stačí magnetická tabule na lednici nebo balicí papír na dveřích.

Kdy začít s omalovánkami?

Výzkum, který by stanovil „správný věk pro omalovánky“, neexistuje. Rozumné vodítko je dovednost: když dítě začne čmárat záměrně a kreslení ho baví, může dostat i omalovánku. U většiny dětí je to mezi 2. a 3. rokem.

Na tom, jaká omalovánka to je, záleží víc než na věku:

Podle těchto pravidel kreslíme i omalovánky na našem webu. Jsou to naše pravidla návrhu, ne výsledky studie. Jak dlouho dítě u vybarvování vydrží, rozepisuji v článku Grafomotorika podle věku.

Zabíjejí omalovánky dětskou kreativitu?

Tohle tvrzení koluje desítky let. Provozuji web s omalovánkami, takže mou stranu berte s rezervou. O to pečlivěji jsem hledala, odkud se vzalo.

Stopa vede k vlivné knize amerického výtvarného pedagoga Viktora Lowenfelda Creative and Mental Growth. Ve 4. vydání z roku 1964 stojí, že podle pokusů Russella a Waugamana „63 procent všech dětí, které byly vystaveny ptákům z omalovánek, ztratilo svou původní citlivost k ptákům“ a začaly kreslit ptáka podle šablony. Původní pokus se mi dohledat nepodařilo: nevíme, kolik dětí se účastnilo, jak byl veden ani jestli prošel odbornou kontrolou. Novější studii, která by výsledek zopakovala, jsem nenašla. Na slabý základ tohoto tvrzení upozornil i americký rozhlas NPR v roce 2018.

Platí to ale i opačně. Kvalitní studii, která by prokázala, že vybarvování zlepší pozdější psaní, jsem také nenašla.

Moje doporučení: omalovánka je jedna z mnoha činností, ne náhrada čistého papíru. Nechte prázdný papír vždy po ruce. A když dítě vybarví slona fialově, je to jeho rozhodnutí, ne chyba.

Dítě nechce kreslit. Je to problém?

Do čtyř let většinou ne. Brožura pedagogicko-psychologické poradny v Ostravě Hraním ke psaní uvádí, že do čtyř let „není nutné a většinou ani vhodné grafomotorické dovednosti [cíleně rozvíjet]“. Některé děti dají přednost kostkám, písku nebo modelíně a i ty trénují ruku.

Zkuste kreslení nabídnout jinak:

• křídou venku na chodník, ideálně velké silnice pro autíčka,
• prstovými barvami ve vaně,
• štětcem a vodou na suchou zeď nebo dlažbu,
• společně: vy nakreslíte dráhu, dítě po ní „jezdí“ pastelkou.

Po čtvrtém roce je dobré zbystřit. Stejná brožura píše: „Pokud vaše dítě ani po 4. roce kreslení nevyhledává, zbystřete!“ Americká pediatrická akademie řadí mezi varovné signály ve věku 3–4 let, když dítě nenapodobí kruh. V takové chvíli to proberte s paní učitelkou ve školce nebo v pedagogicko-psychologické poradně, kde je poradenství zdarma.

Mám dítěti do kresby mluvit?

Co nejméně. Pár pravidel, která se osvědčují:

• Nekreslete za dítě. Když chce koně, nakreslete svého koně na vlastní papír vedle.
• Místo „Co to je?“ zkuste „Povíš mi o obrázku?“ Pro dítě bývá čmáranice klidně „tatínek jede na kole“.
• Neopravujte barvy ani tvary. Zelené nebe nevadí.
• Nevykládejte kresbu psychologicky. Na internetu se píše, že silně vytlačené čáry prozrazují napětí nebo agresi. Studii, která by to pro běžné rodičovské „čtení“ kresby potvrdila, jsem nenašla. Kresbu jako diagnostický nástroj používají psychologové v rámci celého vyšetření, ne jako jediné vodítko.

Úchop tužky u malých dětí do čtyř let také neopravujte. Proč, rozebírám v článku Správný úchop tužky.

Článek je informační a nenahrazuje vyšetření u lékaře, v pedagogicko-psychologické poradně ani u ergoterapeuta. Každé dítě se vyvíjí vlastním tempem.