Mikuláš, čert a anděl — jak tradici zvládnout bez strašení

Proč je čert pro 2leté a 3leté dítě skutečné ohrožení

Dospělý vidí kostým. Malé dítě vidí čerta. Rozdíl mezi tím, jak něco vypadá, a tím, co to doopravdy je, se u dětí vyvíjí postupně a překvapivě pomalu. Flavell a kolegové (1992) testovali děti od 3 do 5 let a zjistili, že tříleté děti chybují nejčastěji: nedokážou si tentýž objekt představit dvěma způsoby zároveň. Buď jde o to, jak věc vypadá, nebo o to, čím je — obojí najednou ještě neudrží.

Podobně to vypadá s hranicí mezi fantazií a realitou. Sharon a Woolley (2004) předkládaly předškolním dětem postavy a předměty a nechávaly je třídit na skutečné a vymyšlené. Děti se trefily jen ve zhruba polovině případů. Tříleté děti zařadily správně jen kolem třetiny reálných entit. A co je pro Mikuláše podstatné: postavy, o kterých dospělí kolem mluví jako o skutečných, děti za skutečné považovaly. Pětileté děti označily Santu za skutečnou postavu v 71 procentech případů.

Přidejte k tomu situaci: večer, cizí lidé u dveří, řetěz, tma za nimi, hlasitý hlas a věta o pytli. Vaše dítě nemá důvod myslet si, že jde o hru. Nikdo mu to neřekl a ono si to samo neodvodí.

Souvislost se strachem není jen teoretická. Izraelská studie (Zisenwine a kolektiv, 2013) porovnala 80 dětí ve věku 4 až 6 let se silnými nočními strachy s kontrolní skupinou. Děti, které se v noci bály, měly výrazně horší schopnost oddělit fantazii od reality — a rozdíl byl největší u nejmladších. Jinými slovy: dítě, které se běžně bojí tmy a stínů v pokoji, je zároveň to dítě, kterému čert u dveří ublíží nejvíc.

Co dělá strach z trestu s chováním dlouhodobě

Tradiční obhajoba čerta zní: „Aspoň bude celý rok hodný.“ Data to nepotvrzují.

Gershoff a Grogan-Kaylor (2016) zpracovali v Journal of Family Psychology padesát let výzkumu tělesných trestů, dohromady přes 160 000 dětí. Ze 17 sledovaných výsledků jich 13 souviselo s trestáním, a všechny v neprospěch dítěte: víc agrese, víc antisociálního chování, horší duševní zdraví, horší vztah k rodiči. S okamžitou ani dlouhodobou poslušností trestání spojeno nebylo. To je klíč — nástroj, který má fungovat na chování, na chování nefunguje.

Nejde přitom jen o facky. Wang a Kenny (2014) sledovali v časopise Child Development 967 rodin a zaměřili se na tvrdou slovní kázeň: křik, nadávky, ponižování. Děti, u kterých ji rodiče používali ve 13 letech, měly o rok později víc depresivních příznaků i víc problémového chování. A co je důležité: rodičovská vřelost tento efekt nezmírnila. Nestačí tedy, že jste jinak hodný rodič.

Americká akademie pediatrie ve svém stanovisku Effective Discipline to Raise Healthy Children (Sege a Siegel, 2018) doporučuje vyhnout se tělesným trestům i ostrému slovnímu ponižování a místo toho posilovat žádoucí chování. Zastrašování dítě neučí, co má dělat. Učí ho jen, koho se má bát.

Psycholožka Umay Wolf v rozhovoru pro Marianne (2024) dodává praktický detail, na který se snadno zapomene: nejvíc škodí kombinace strachu a zlehčování. Když se dítě vyděsí a dospělí se tomu smějí nebo mu říkají, ať nedělá drahoty, zůstane po tom vzpomínka, se kterou se nedá nic dělat. Psycholog Jeroným Klimeš upozorňuje, že u velmi realistického a agresivního provedení může jít o zážitek srovnatelný s napadením (Prima Ženy, 2023).

Zvlášť škodlivá je verze, kterou Kašparů popisuje jako nejčastější chybu: rodiče straší neposedné dítě čertem celý rok. Tam už nejde o tradici, ale o systematickou hrozbu.

Jak tradici upravit podle věku dítěte

Věk rozhoduje o tom, co dítě z návštěvy pochopí. Následující tabulka vychází z toho, co o vývoji rozlišování zdání a skutečnosti víme (Flavell a kolektiv, 1992; Sharon a Woolley, 2004), a převádí to na konkrétní rozhodnutí.

Olga Kučerová z katedry psychologie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy doporučuje jednu věc, která je zadarmo a funguje: domluvte si scénář předem — s Mikulášem i s dítětem (Prima Ženy, 2023). Řekněte, kdo přijde, co bude říkat, jak dlouho tu bude a co dostane. Předvídatelnost je to jediné, čím strach u malého dítěte reálně snížíte.

Co dělat, když se dítě vyděsí

Dítě se bojí čerta a začne plakat. Co teď?

• Vezměte ho do náručí a odejděte. Hned, bez vysvětlování a bez omluv návštěvě. Dítě má mít jistotu, že ho z té situace dostanete.
• Neříkejte „vždyť se nic neděje“. Popřete tím, co dítě prožívá. Řekněte místo toho: „Vidím, že ses lekl. Já jsem tady. Už jsme pryč.“
• Nesmějte se tomu a nedovolte to ani ostatním. Zesměšnění ke strachu přidává stud a ten drží dlouho.
• Masku sundejte před očima dítěte. U předškoláka nestačí říct, že je to jen převlek — potřebuje to vidět. Pro 2leté dítě ale ani to nemusí pomoct.
• Nedotahujte to. Nadílku můžete najít ráno pod oknem. Návštěva není povinná.
• Vraťte se k tomu druhý den. Krátce, klidně, u kreslení. Nechte dítě nakreslit, co vidělo. Kreslení mu dává čas o zážitku mluvit bez toho, aby se na vás muselo dívat.

Pokud strach přetrvá déle než pár dní, projeví se v noci nebo ve školce, není to rozmazlenost. Poradna pro rodinu nebo pedagogicko-psychologická poradna je ze zákona zdarma a objednat se můžete sami.

Čertovská kniha hříchů a co funguje líp

„Máme tě tady zapsaného.“ Tahle věta je jádrem celé tradice — a zároveň to nejproblematičtější, co v ní je. Čert přečte seznam prohřešků, které mu někdo z rodiny nadiktoval, a dítě si z toho odnese dvě informace: všechno se ví a rodiče to na mě řekli. Kašparů proto navrhuje opačnou variantu: Mikuláš, který se chová laskavě, nestraší a návštěva je krátká.

Výzkum chválení míří stejným směrem. Gunderson a kolektiv (2018) sledovali děti od 1 do 3 let a znovu je testovali o pět let později. Rozhodující nebylo množství chvály, ale její typ. Procesní chvála („snažil ses“, „zkoušel jsi to třikrát“) předpovídala přesvědčení, že se člověk může zlepšit, a to pak souviselo s lepšími výsledky ve čtvrté třídě. Chvála osoby („jsi šikovný“) tenhle efekt neměla.

Odtud vede přímá cesta k druhé straně našeho PDF. Místo seznamu hříchů dostane dítě list „Co jsem se letos naučil“: obléknout si bundu, zavázat tkaničku, sjet z velké skluzavky, půjčit hračku, spát bez světla. Dítě, které ještě nepíše, odškrtne nebo nakreslí. Vyplňte to den dopředu a nechte to Mikulášovi přečíst nahlas. Je to stejně slavnostní jako čertovská kniha, jen se z toho dítě dozví něco použitelného o sobě.

Dopis Mikulášovi k vytisknutí

Druhá věc, která návštěvu hodně zklidní, je dopis Mikulášovi. Dítě má co dělat, má k návštěvě vztah ještě předtím, než někdo zazvoní, a má co předat — což je role aktivní, ne pasivní. Náš list je připravený tak, aby zvládly i děti, které ještě nepíšou: velký rámeček na kresbu nahoře, široké linky dole. Tříleté dítě nakreslí, pětileté nadiktuje a vy zapíšete, šestileté zvládne samo.

Zdarma, bez registrace.

Formát A4, připravený k tisku černobíle na obyčejný papír. Na první straně je dopis Mikulášovi, na druhé list „Co jsem se letos naučil“. Když hledáte další materiál k vytištění, mikulášské omalovánky k vytisknutí a jednoduché motivy najdete v sekcích podle věku — omalovánky pro 2leté a 3leté děti, pro 3leté a 4leté a pro 4leté a 5leté. Všechno je ke stažení zdarma.

Jestli dítě tužku teprve objevuje, začněte u toho, kdy má smysl začít kreslit a u správného úchopu tužky. Před delším psaním nebo kreslením se hodí uvolňovací cviky, u předškoláka pak přehled grafomotoriky podle věku.

Jak připravit nadílku, aby vyšla

Mikulášská nadílka nemusí být drahá ani velká. Pár věcí ale rozhoduje o tom, jestli z toho bude hezký večer.

• Načasování. Ne po osmé večer a ne po náročném dni. Unavené dítě se lekne i toho, co by ráno zvládlo.
• Místo. Doma je návštěva intenzivnější než venku. Obchůzka na návsi nebo ve školce je pro citlivé dítě často lepší — dá se odstoupit.
• Obsah balíčku. Ovoce, ořechy, pár sladkostí, drobná hračka, něco na kreslení. Balíček není odměna za poslušnost, je to dárek.
• Uhlí a brambora. Jestli si je necháváte, tak jako vtip pro dospělé, ne jako verdikt nad dítětem.
• Když je Mikuláš objednaný. Poptávka je vysoká a skupiny mívají plné diáře už několik dní předem; ceny se podle regionu pohybují od stovky za studentskou partu po sedm set korun i víc u profesionálů (ČTK, 2025). Domluvte si při rezervaci, že čert nebude křičet, nebude mít pytel a nebude se ptát na zlobení.
• Sourozenci. Šestileté dítě si užije to, co dvouletého zničí. Pokud máte obojí, přizpůsobte se mladšímu a staršímu dejte roli pomocníka.

A poslední věc. Tradice se nemusí držet celá, aby zůstala tradicí. Mikulášská obchůzka se u nás dochovala v desítkách místních podob a pořád se mění — některé obce ji dnes zapisují na krajské seznamy kulturního dědictví právě proto, že žije. To, že u vás doma letos čert nepůjde dovnitř, na ní nic nezkazí.

Článek je informační a nenahrazuje vyšetření u lékaře, v pedagogicko-psychologické poradně ani u ergoterapeuta. Každé dítě se vyvíjí vlastním tempem.